čtvrtek 24. prosince 2015

...



Milí čtenáři blogu,
přeji vám požehnané Vánoce a ať vám v dalším roce nechybí hojnost zdraví, pokoje, legrace a dostatek nadhledu :-) 

 Křížulka 

středa 23. prosince 2015

To byla jízda

ta Velká adventní výzva od Florentýny! Dle článků na blogu by se mohlo zdát, že jsem ji vzdala po pátém úkolu. Omyl :-) pouze jsem si situaci ulehčila tím, že jsem začala dávat fotografie na Rajče, kde jsou veřejně dostupné na http://krizulka.rajce.idnes.cz/

S vypětím a pomocí žolíků (tj. možnosti nahradit chybějící úkol jiný den) se mi nakonec podařilo všech 30 úkolů zvládnout. I když jsem nakonec nevyhrála žádnou cenu, přesto můžu říct, že jsem vyhrála! A to sama nad sebou a především svojí liknavostí. Myslím, že většinu úkolů bych nakonec také udělala, ale část zcela jistě odkládala a některé možnosti vůbec nevyzkoušela např. ochutnávání pečených kaštanů, upečení domácích sušenek apod.. Takto jsem měla nad sebou bič v podobě úkolu pro konkrétní den, který jsem chtěla splnit. Zároveň jsem typ, který se nerad vzdává u věcí, o kterých je přesvědčen, že je schopen je zvládnout. Takže i moje zaťatost se dostala ke slovu :-)

Výzva skončila a mně teď chybí můj "program" po krmení malé ve tři v noci - to jsem si totiž vždy na mobilu našla úkol pro daný den :o) Už se těším až Flo zas vyhlásí další akci. 







sobota 19. prosince 2015

Čas očekávání, čas hledání



Advent je doba očekávání a příprav. Letošní advent prožívám od předchozích let jinak - řekla bych, že intezívněji. Určitě na tom má lví podíl Myška a také to, že nechodím do práce. Kromě očekávání a příprav, vnímám letos tento čas také jako čas usazování se v nové roli a hledání. Usazování má svůj proces a myslím, že jsme všichni tři kus cesty ušli. Mám radost z každého pokroku u malé a jsem nesmírně ráda, že ty první náročné týdny, kdy z ní byla cítit nejistota, úzkost a zpočátku také apatie jsou za námi! Díky Bohu, že už máme doma spokojené mimi :-)

V tomto období si víc než kdy jindy také uvědomuji, že v dalších letech bude potřeba uchopit pojetí adventní doby (a to platí i o ostatních svátcích a tradicích) trochu jinak. S mužem Vánoce slavíme jako většina lidí, oba jsme si přinesli do manželství nějaký vzor z původních rodin a tak nechybí dárky, jídlo, cukroví, ale také bohoslužby, zapalování svíček atd. Nicméně jsme se oba shodli, že "až přijdou děti", bude potřeba udělat změny. No, a ten čas je tady :-)

A tak přemýšlíme, jak to bude za rok. Dělám si poznámky ohledně nápadů na adventní kalendář (ten nejspíš budu šít v létě, jinak to nevidím :o)), zvažujeme pojetí adventních nedělí, průběh Štědrého dne... Vím, že to nakonec nejspíš bude stejně trochu jinak. O co se však chci snažit je minimalizace stresu a naopak maximalizace ladění na vánoční vlnu :-) Jedna věc mi tu ale chybí a obávám se, že bude i v dalších letech - sníh, mráz - prostě taková Ladovská zima. 


Přeji vám hezké zbývající adventní dny!


PS: Už jsem přišila jeden zip :-)

úterý 1. prosince 2015

Ježíšek přišel na podzim

Dneska uplynulo přesně třináct měsíců od založení tohoto blogu. Když jsem ho zakládala, tak jsem měla různé plány a představy o tom, jak často budu vkládat příspěvky, s jakými tématy atd. Musím říct, že pro mě bylo a stále je hodně zajímavé vyskytovat se v bloggerském světě. Díky němu jsem alespoň virtuálně poznala prima lidičky, zúčastnila jsem se tří výměn a načerpala inspirací "odjinud" :-) A také jsem si plánovala, jak první narozeniny blogu oslavím...

Jak se ale říká, když člověk plánuje, Bůh se směje. A u mě se to potvrdilo na 100%. Ti z vás, kdo ke mně na blog zavítali častěji, v posledních měsících mnoho příspěvků nenašli. Jak jsem již dříve naznačovala, důvodem byla jedna velká změna v mém životě. Na podzim jsme totiž dostali předčasně Ježíška :o) zazvonil u nás kouzelný telefon, na který všichni žadatelé o adopci čekají (a to jsme byli, přes dva roky). Dozvěděli jsme se, že jsme byli vybráni pro jednu krásnou, maličkatou Myšičku. 

A svět byl naruby! Střih, změna, vlna emocí...

Máme za sebou první soud a další před sebou, také jsme si zakusili, jaké to je, když se Česká pošta vyznamená a ztratí rozsudek. Na vlastní kůži poznáváme nedokonalosti nového občanského zákoníku v praxi... Hlavní ale je, že máme krásnou holčičku, je úžasná, zdravá a naše! To za to peklení se se systémem stojí!!!

Od té doby, co je Myšička u nás, jsem skoro nic neušila, přesto věřím, že se k šití vrátím, chybí mi... A taky, že se vrátím více na blog. 

Přeji vám pokojný advent a radost v srdci!

Bačkůrky pro Myšku a její oblíbené chrastítko


úterý 24. listopadu 2015

Výzva - úkol č. 5

V rámci výzvy jsme dneska měli vyrobit si domácí vánoční drink. 

Musím říct, že mi zrovna dneska tento úkol kápl do noty. Plánovala jsem totiž vyrobit několik skleniček pečeného čaje pro mamku. Takto jsem alespoň přestala řešit, kdy že to udělám :-)

A protože podmínkou pro získání bodů za tento úkol je také uvést recept, přikládám jeho znění: 
Ingredience: 
  • zralé ovoce (obvykle dělám z 1 kg)
  • 0,5 - 0,75 kg cukru (dle druhů ovoce)
  • šťávu ze 2 citronů
  • směs koření "Pečený čaj" od Antonína 
  • rum

Vypeckované, odšťopkované ovoce dám do pekáčku. Na něj nasypu cukr, naliji šťávu z citronů a přidám směs koření. Vše promíchám a následně dám cca. na 3/4 hodiny péct  do středně vyhřáté trouby - resp. peču do té doby, než směs zhoustne (pokud dělám čaj ze zmrazeného ovoce tak ho peču přes hodinu). Poté směs naliji do vyvařených skleniček, které ještě vypláchnu rumem. Horkou směs zavíčkuji a obrátím na 10 minut dnem nahoru. Po vychladnutí uložím do chladu a temna. A pak už se konzumuje :-)

Čaj chutná moc dobře  a vím, že mamce udělá radost :o) Výborné aroma mu dodává Antonínské koření. Mimochodem, pokud byste měli cestu do Plzně, doporučuji se stavit v jejich krámku. Nádherně to tam voní, určitě si vyberete a ještě budete mít pocit, že jste se ocitli v době  První republiky :-)





pondělí 23. listopadu 2015

Výzva - úkol č. 4

Další den nás posunul k začátku adventního času. V podání Florentýny a vyhlášené Výzvy to byla opět příležitost být na tento čas připraven a prožít ho bez stresu. Téma dnešního úkolu bylo "slavnostní prostírání". Podmínkou jeho splnění je zdokumentovat buď zkoušku prostírání, nebo ukázat, jak jsme připraveni na balení dárků.  Obě varianty také nejsou vyloučeny :-)

Udělala jsem revizi balicích papírů, stužek, ubrousků na protírání apod. Výsledek byl takový, že jsem vyrazila do DM, kde jsem nakoupila moc hezké balicí papíry, stužky a také ubrousky na Štědrovečení  a Božíhodový stůl. 

Musím říct, že jsem sama v šoku, jak se mi ty přípravy díky Výzvě a podzimnímu plánu z Terapie rýsují :-) Možná opravu poprvé prožiji advent bez honičky!

A opět důkazní materiál :-)


neděle 22. listopadu 2015

Výzva - úkol č. 3

Zadání dnešního úkolu, bylo provést inveturu vánočních ozdob. Vzhledem k tomu že vánoční výzdobu u nás představuje adventní věnec, vánoční ubrus, svícen, jmelí a smrkové či borovicové větvičky, nešlo v mém podání o nějaký velký výkon :-) 

Přesto jsem vyndala krabici, ve které mám uložený korpus věnce, vázací drátek, mašli (letos musím koupit novou stuhu v barvě svíček), držáčky na svíčky atd.. Ze zadních útrob linky jsem také vytáhla vykrajovátka na perníčky a plničky. Ostatní formičky mám u rodičů, kde také obvykle část cukroví peču. Nezapomněla jsem ani na vánoční ubrus, který jsem si vloni koupila, a ze kterého mám radost, jako kdybych tento kup udělala dneska :o)

Nicméně jsem i při této krátké misi zjistila, že potřebuji dokoupit několik ozdob na adventní věnec včetně svíček. A protože nás Florentýna  vyzývala k doplnění zásob - ideálně dnes :-) vyrazila jsem pro svíčky a sušené pomeranče (letos už bohužel nemám šanci si nasušit vlastní).

Opět přikládám důkaz o realizaci :-)


Základ na tvorbu věnce

Vykrajovátka si kupuji celoročně. Naposledy jsem si udělala radost na dovolené, kde jsem objevila vykrajovátko ježka s jablíčkem :-)

sobota 21. listopadu 2015

Výzva pokračuje - úkol č. 2

Úkol dnešního dne zněl jasně - zapracovat na atmosféře v kuchyni. Posláním tohoto úkolu bylo odstranit z kuchyně vše, co se nahromadilo na kupičkách, čeká na odnesení apod. Zkrátka měli jsme se pustit do úklidu s cílem připravit si půdu pro další vánoční přípravy, které patrně také dostaneme za úkol od Florentýny.

Díky tomu že již pár měsíců uklízím podle Terapie domova mám kuchyň celkem v pořádku a proces debordelizace je již za mnou. Díky Podzimnímu plánu z Terapie mám uklizenou spíž a tento týden jsem průběžně vytřela šuplíky. Takže jsem dneska provedla jen běžnou údržbu.

Současně jsme měli připravit adventní věnec či svícen. Věnec mám v plánu až na příští víkend, takže jsem alespoň vytáhla svícínek a keramický domeček, který mám spojený s prvním pečením perníčků s mým mužem (další roky už jsem je pekla sama :o)

A tady je důkaz, pravda v dost mizerné kvalitě. Svítá však na lepší časy, už máme nový foťák, jen ten kablík nám jaksi chybí...




pátek 20. listopadu 2015

Návrat zpátky...

do blogového světa. Teď už doopravdy :-) K návratu mě "nakopla" Velká adventní výzva, která právě začala u Florentýny. A já se jí rozhodla zúčastnit. Sice jsem váhala, nakonec jsem si však řekla, že se zkusím hecnout :-)  

Podstatou Velké výzvy je splnění 30 zadaných úkolů. Za splněný úkol je považován ten, který je realizován, nafocen a foto vyvěšeno na internetu. Vše je nutné stihnout v průběhu daného dne. 

Takže hurá do toho!

Prvním úkolem bylo sestavit si svůj adventní plán a při jeho sepisování popíjet "něco horkého co voní vánočním kořením" v oblíbeném hrníčku. A tady je výsledek:-)


Svařák uvařen, seznam připraven :-)


Téměř vypito a poctivě vyplněno!

sobota 26. září 2015

Telč, čas malin nezralých...

...přesně takto znělo zadání písemné maturity z češtiny na téma charakteristika města. A já si ho vybrala. Proč? Odpověď je jasná - Telč je moje srdcová záležitost. Můj čas malin nezralých :-) moje nádherné čtyři roky! Myslím, že lépe než to vystihl F. Kožík ve své knize "Jezerní růže", by se mi můj vztah k ní vylíčit nepodařilo. 

"... Jak by se mi nezastavil dech, 
když zaslechnu odraz kroku na podloubí,
a když zas jednou po letech,
jsem v tom městě mládí, ve známých zdech. 
Jak by se mi nezastavil dech!"

Do Telče se vracím nejen ve vzpomínkách, ale také fyzicky. Obvykle za účelem nějakého milého setkání. A ne jinak tomu bylo i na sklonku letošních prázdnin. Setkala jsem se se svojí milou němčinářkou ze střední. Jednou z učitelek s velkým U! A bylo to moc prima! Už se těším zas napřesrok :-) Jediné co mě mrzelo, bylo nestihnutí výstavy Jany z lesa. Tak snad příště!

A proč se k Telči vracím? Kdykoliv si totiž vzpomenu na letní atmosféru telečského náměstí tak cítím pohodu, klid a prázdniny! A tak jsem vám ji chtěla na prahu podzimního, času dát také trochu ochutnat :-)

Zároveň cítím, že se sluší vysvětlit můj poměrně velký blogový výpadek. Nebyl způsoben nemocí, úrazem ani žádnou jinou negativní záležitostí. Naopak! Během posledních týdnů se seběhlo několik opravdu velkých změn v mém životě. Potvrdilo se tak mé životní pravidlo - dlouho se neděje nic a pak to jsou rychlovky. A to se právě stalo a díky Bohu se jedná o věci pozitivní! Jen je toho teď najednou moc a tak šel blog na chvíli stranou. Snad  se vrátím zpět a také vám dám postupně do těch změn nahlédnout :-)

Telč známá a méně známá. Vpravo pohled na věže od kostela Jména Ježíš, na nimi vykukuje věž "od Jakuba". Vlevo cesta na bývalém školním statku. Na podzim jsme se tu brouzdali listím, na jaře nás vítaly svícny kaštanů a šeříky. A v létě - tak to jsme až pár výjimek (např. letní praxe) byli na prázdninách :-)

Jeden z nejznámějších pohledů na náměstí

Zátiší s pohledem na bývalou Střední odbornou školu, kterou jsem absolvovala. Škola se nacházela v budově dřívější Jezuitské koleje. Díky tomu byly školní chodby široké a vešly se tam i lavičky, které jsme houfně obsazovali o přestávkách. 



pondělí 31. srpna 2015

Podovolenkově

Už je to více jak týden od našeho návratu z letošní dovolené. Postupně jsem třídila fotky a díky tomu jsem se tak mohla vrátit k předchozím dnům alespoň ve vzpomínkách, když už jsem fyzicky byla zpátky v pracovním procesu.

S mužem jsme konstatovali, že letošní dovolená měla několik nej - tak např. 
- odjížděli jsme na ni unavení, jak ještě nikdy
- zažili jsme nejvýraznější zvraty v počasí. První týden jsme totiž bojovali s horkem, druhý nám tři dny propršelo (ne že by to příroda nepotřebovala, naopak!)
- od předchozího bodu se odvíjí rekordní počet navštívených muzeí :-)
- nejpropracovanější bojovky, které si s mužem vzájemně připravujeme. Ta pro mne byla o pavoučí bloggerce Klotyldě :o) Na manžela zas čekaly úkoly z oblasti vaření :-)
- a nesmím zapomenout na také nejskandálnějšíí počet rozbitých věcí - talířem počínaje a postelí konče.

Přesto bylo krásně! Bylo nám totiž spolu krásně :-)

A tu načerpanou energii, tak tu se budeme snažit syslit do nadcházejícího podzimu a zimy. Aspoň doufám :-)

A nyní už přestanu být tajnosnubná a prozradím, že cíl naší dovolené byly Krušné hory, konkrétně Horní Blatná. Krásný kout naší země, který je díky dřívější krajinné devastaci neprávem opomíjený. Obdivovali jsme, jak se tu krajina dokázala zvetit. A nepopírám, že nám také lahodil relativně malý počet turistů.


Jedním z našich prvních výletních cílů byl Blatenský vrch (nadmořská výška 1.043 m. n. m.). Zaujalo nás, že v minulosti stála vedle rozhledny také horská chata (vybudována 1913), která po válce  připadla pohraniční stráži, později musela být kvůli dezolátnímu stavu zbourána. Cestou jsme míjeli také Vlčí jámy a ovečky se zvonci, které bylo slyšet zdaleka :-)


Jáchymov - z jedné strany lázeňské městečko, které v blízkosti lázeňských domů žije. V okolí kostela, radnice a muzea však připomíná město duchů. Kromě zmiňovaného muzea jsme také navštívili štolu č. 1, která je upravena pro veřejnost. Fakticky však byla budována v padesátých letech politickými vězni. První z dveří štoly jsou svařené z vodovodních trubek, druhé které následují z kolejnic. Oboje měly zabránit útěku politických vězňů. Tuto smutnou etapu našich dějin připomíná také stezka "Jáchymovské peklo", která vede do míst dřívějších "lágrů". Životu v lágru a těžbě uranu právě politickými vězni jsou  také věnovány dva sály v místním muzeu. Jejich návštěvu vřele doporučuji, byť člověk odcházel se smutkem v duši a s přesvědčením, že tohle se už nesmí opakovat...

Když třetí den pršelo, koukoli jsme na chytré servery o počasí a vydali se do míst, kde pršet nemělo :-) A opravdu ve Fratiškových Lázních a blízké přírodní rezervaci SOOS ani nekáplo! Frantškovy Lázně nás okouzlily svojí upraveností, krásnou promenádou a  především lázeňskou atmosférou. Takový klid ve městě jsem už dlouho nezažila. A SOOS byl příjemná tečka za celým dnem. 

A když už jsme byli v Krušných horách tak jsme chtěli zdolat Klínovec (nejvyšší hora, 1244 m. n. m.). A podařilo se! Krásně tam bylo :-) Výstup jsme zvládli a výlet si užili - stejně jako předchozí den Ježíškovu cestu. A z toho okna jsem se pravidelně kochala výhledem :-)

Krušné hory jsou na našich hranicích. A  tento fakt připomíná také události druhé světové války - od Mnichova po odsun. S  připomínkami této smutné kapitoly se můžete setkat na více místech (paradoxně ne v muzeích vyjma Františkolázeňského). Myslím, že vše vystihující je modlitba, kterou jsme "potkali" vyvěšenou v kostele sv. Anny v Božím Daru. A protože jsem věděla, kam jedu tak jsem si s sebou vzala mj. trilogii Elišky Horelové, která se zaměřuje na období Mnichova a začátku druhé světové války očima dětí. Doporučuji! Navzdory těžkému tématu se člověk může místy s chutí zasmát.
Přeji vám hezké dny a těším se "na viděnou" u dalšího příspěvku !

pondělí 24. srpna 2015

Jupí a jupajdá!

Hlásím, že akce "Stop igelitkám" je u mě dnešním dnem završena! Konečně jsem si totiž vyzvedla na poště tašku od Báry, abych byla přesná - krásnou tašku od Báry :o) Ideální nákupku, která je pevná, prostorná a ještě ke všemu designově povedená. Baru, moc díky!

A tady ji máme :-)

Taška je šitá dvojitě tj. vnější látka je laděna do přírodní hnědé.  Vnitřní je oranžovo - tyrkysová. Bohužel, taška nechtěla spolupracovat při focení (pořád se krčila), na kráse jí to však neubralo :-) 



A tady přikládám detail zdobení. Oceňuji jeho propracovanost, sladění a také využití zbytků látek. 

sobota 15. srpna 2015

Stop igelitkám - výsledek!

Před časem jsem vás informovala o akci "Stop igelitkám". A jelikož čas se naplnil, je na místě ukázat výsledek :-) Výzvu jsem pojala v nákupním duchu. Chtěla jsem, aby ušitá taška plnila roli dobře složitelné "nákupky", kterou s sebou člověk může nosit v kabelce, batohu. A díky tomu je vždy připraven nakupovat, aniž by se musel shánět po igelitce :-)

Jak už jsem psala dříve, mám oblíbenou sovičkovou nákupní tašku, která plní všechny výše uvedené funkce. Jako všechno, ani ona není na věčné časy a tak mi postupně odchází do nákupního nebe. Když jsem však pročetla poslední kabelkovou Marinu, kde byl šicí návod na "úplně stejnou" tašku jako je ta moje sovičková, bylo mi naprosto jasné, co bude další šicí projekt :-)

V rámci výzvy jsem se zapojila také do mini výměny, kterou avizovala na svých stránkách Světluška. A tak mnou ušitá nákupka cestovala k Báře a na mě zas čeká na poště taška od ní. Už se těším až ji vybalím a vyrazím s ní do světa! A nástupkyni sovičkové si také ještě ušiji, tašek totiž není nikdy dost :o)

A abych nezapomněla :-)

Vychytávky pro příště: nastříhat trochu užší ucha, odšít rohy

Čas zpracování: cca. 4,5 hodiny (díky tomu, že jsem špatně sešila ramenní švy, tak se šití protáhlo)

Použitý materiál: bavlněná látka, spirálový zip 45 cm, nitě


Tělo tašky je tentokrát šité pouze z jedné látky. Dvojitě jsou šitá jenom ucha. 


Taška je dobře skladná :-)


S přehledem se vejde do kabelky či batohu

Švy jsem šila francouzským švem (česky - dvojitý hřbetový). Podstatou je dvojité šití - nejprve se sešije látka rubovými stranami k sobě cca. 7 mm od kraje. Poté jsem tělo tašky obrátila a strany prošila cca. 9 mm od kraje. Švy tak zůstávají krásně začištěné :-) Podobně se šije např. ložní prádlo či jemné dámské spodní prádlo.



neděle 9. srpna 2015

Dupy dupy dup

Již delší dobu jsem si chtěla vyzkoušet ušít dupačky nebo alespoň takové polodupačky. K akci mě popostrčila Ajka svým návodem a také skutečnost, že jedna moje blízká duše čekala narození třetího miminka. Látku jsem měla koupenou už dlouho (koupila jsem ji vlastně  krátce poté, co mi řekla, že čeká mimi), jen to odhodlání pustit se do díla chybělo... 

Na dupačky jsem nakonec začala stříhat, když měla kamarádka těsně před porodem. Říkala jsem si, že to "akorát" stihnu. Realita je však taková, že Matýskovi jsou už skoro dva měsíce a teprve tento týden odešly dupačky do světa. A společně s nimi také dvě čelenky. Matýsek má totiž dvě starší sestřičky :-) Bohužel, jedna z čelenek byla malá a tak mě čeká šicí reparát!

A ještě musím dodat, že látka na dupačky se mi moc líbí, jen mi připomněla, že podzim se blíží a s ním konec prázdnin. Ne, že by se mě týkaly, ale přece jen ta jejich volnost je cítit na každém kroku, byť má různou podobu :-) A tak vám přeji hezké prázdninové dny!

Vychytávky pro příště:
dupačky - nechat si větší kus látky na založení vnitřní části nohaviček, použít jiný typ patentků 
čelenky - nastříhat o cca. 2 cm delší tunýlek i gumu než činí obvod hlavy

Čas zpracování: dupačky cca. 3,5 hodiny, čelenky 1 hodinu

Použitý materiál: dupačky -  úplet, patentky, nitě, vliselin ,  čelenky - bavlněná látka, vliselin, prádlová guma

Dupačky jsem šila z dětského úpletu. Vrchní díl je z dvojité látky - na vnitřní jsem použila bílý úplet. Díky dvojité vrstvě jsem náramenice zpevnila vliselinem. Díky tomu se nebudou patentky vytrhávat (alespoň doufám).  Snažila jsem se také o praktičnost, proto jsem vnitřní část nohaviček opatřila patentky (okraje jsem zahnula a také vyztužila vliselinem).  Prvně jsem se bála, aby malý z dupaček dříve nevyrostl, ale velikost 80 to jistí :o)


Čelenky jsou jeden z projektů knihy "Šijeme ze zbytků látek", o které jsem se již dříve zmiňovala např. tu. Návod byl pěkný, jasný, ale uváděné velikosti odpovídaly čelence pro panenku. Nakonec jsem požádala kolegyni, aby přeměřila obvody hlav  u svých holčiček. Od návodu jsem se odchýlila ještě v jedné věci - hlavní díl čelenky jsem před šitím vyztužila vliselinem - bude tak držet lépe tvar.




úterý 4. srpna 2015

Na lipové thé

Možná vás napadne, co že jsem to požila, když v době dlouhodobého sucha a opakovaně přicházejících veder nazvu svůj další příspěvek po čaji, který se pije většinou v zimním období s teploměrem pod paží. Odpověď zní - nic tedy nic, co by ovlivnilo mé uvažování, alespoň doufám :-)

Pití  tohoto typicky zimního nápoje  ve mně totiž evokuje mnou malovaný hrneček - pucláček, který jsem si minulý týden vyzvedla v Mařížské keramice. Do ní mě nalákala kamarádka, která už by si mohla z vlastnoručně zdobené keramiky poskládat výbavu :-)

Musím říct, že malování byl příjemný relax, trochu jako šití, ale v něm se cítím podstatně jistěji :-) Výsledný efekt je takový, že by se za hrneček nemusel stydět, no řekněme páťák :o) I tak jsem na něj hrdá a už se těším na příště!

Díky své barvě se hrneček špatně fotil, snažila jsem se vybrat fotografie, které byly nejméně přesvětlené. Hrneček jsem zdobila minimalisticky a díky své neznalosti jsem si sestřela část glazury, proto místy prosvítá hlína. Zkušenost pro příště :-)

pondělí 27. července 2015

Třídím, třídíš, třídíme

Tentokrát však není řeč o plastech, papíru, bio odpadu atd., ale o prádle zn. špinavém :o) Určitě jste zažily různé akce,  ze kterých jste si přivezly horu špinavého prádla, která následovně šupajdila do pračky. A to je ještě ta dobrá varianta! Horší situace nastává, když se špinavé kousky tak nějak "schovají" např. do spacáku, na dno batohu... 

Vzhledem k tomu že poměrně dost často o víkendech cestujeme, řeším otázku špinavého prádla, jeho uskladnění, přesunu a třídění poměrně často. A protože mám ráda, když si můžu práci usnadnit, zaujal mě v knize Šití tašek 2 návod na "pytel na prádlo pro poctivé třídění". Jeho výroba se sice protáhla, takže jsem si ho nestihla s sebou vzít na prodloužený víkend, ale dovolená to jistí :o)

Pytel je šitý ze dvou vrstev - vnitřní a vnější. Na vnější jsem použila "narozeninovou" látku. Tunýlky, šňůrku a poutka a jsem vytovřila z kontrastní bílé. Nad rámec návodu jsem odšila rohy - pytel tak drží větší stabilitu.

Pytel lze velmi dobře sbalit, což je také fajn. Díky tomu, že jsou šňůrky provlečeny po celém obvodu pytle, dají se velmi dobře stahovat. Poutko je zas praktické na zavěšení pytle ve skříni.

Co však nejvíc oceňuji je pružný vnitřní rozdělovač. Ten jsem šila z tuhého starého prostěradla. Do tunýlku jsem vsazovala gumu o šíři 0,5 cm.


Vychytávky pro příště: 
- vnitřní rozdělovač všít trochu výš (tento byl 12 cm pod horním okrajem)
- poutko všít o cca. 0,5 cm hlouběji

Čas zpracování: cca. 2 hodiny čistého času

Použitý materiál: bavlněná látka, guma, látka ze starého prostěradla



středa 22. července 2015

Třetí do party

Můj šicí park se do nedávna skládal ze dvou exemplářů, obou značky Brother. Jeden z Bratrů je klasický Brother LS 2125, koupený před třemi lety na Aukru. Tehdy jsem začínala šít a říkala jsem si, že nemá smysl investovat velké peníze do šicího stroje, když nevím, jak mi to půjde. Později mě švagrová nalákala do podílového spoluvlastnictví k overlocku Brother 3034 D, který tak střídavě vegetuje v jedné či druhé domácnosti. S oběma zmiňovanými modely jsem opravdu spokojená.  A poctivě musím dodat, že kdo jednou zkusí overlock, již nechce jinak :o) 

Na začátku června se šicí duo rozrostlo o třetí přírůstek, který se v mém vlastnictví ocitl naprosto nečekaně. Naše vzdálená příbuzná totiž dělala doma pořádek a v rámci úklidu zjevně řešila otázku, kam s kufříkovým celokovovým a pekelně těžkým strojem Lucznik. Výsledkem je, že tento šicí stroj, který zcela jistě pamatuje doby čilého obchodování se Sovětským svazem, je můj! A myslím, že na věčné časy :-) Prostě jsem ho našla v garáži se vzkazem, že je pro mě a bylo :-)

A já jsem ráda!!! A to že velmi :-) Pravda, nejedná se o model, který by byl bohatý na programy, musím si vystačit se šitím dopředu a dozadu, ještě tak cik cak a končíme. Čeho si však opravdu cením je fakt, že šije krásně přesně, plynule a hlavně je silný! Bez váhání utáhne na dvakrát přeloženou riflovinu, koženku, více vrstev látky najednou a co je pro mě překvapující díky poměrně velkému tlaku se na něm šije moc dobře i úplet! Jednoduše řečeno, je to paráda mít takové trio :o)

Díky tomu, že se jedná o kufříkový typ stroje, je hezky přenosný a můžu ho na pracovním stole střídat s jeho kolegy.


Jak jsem psala výše - přehled programů včetně displeje zde nenajdeme :-)




pátek 17. července 2015

Akce "stop igelitkám"

Milé čtenářky mého blogu,
tentokrát vás chci informovat o akci "stop igelitkám", ke které zvou na svých blozích Světluška a Ajka, zde také najdete podrobné informace. Cílem této akce je, vzletně řečeno, přispět alespoň malou troškou k tomu, aby se z přírody, která nám tu ještě zbývá, mohly jednou radovat i budoucí generace! Podstatou této výzvy je šití, háčkování či pletení nákupní tašky, která nám nahradí igelitku.  

Svými výrobky se můžeme pochlubit do 15. 8. 2015, předpokladem však je zaslání fotografie svého díla na email poliotka@volny.cz U Světlušky se také nyní rozbíhá v rámci této akce možnost taškové výměny :-)

Jelikož nejsem zastáncem igelitových tašek a již několik let se snažím do svých kabel strkat a všude nosit látkové nákupky, ráda se přidávám :-) A v neposlední řadě mě to konečně nakopne  ušít novou, jelikož moje nejoblíbenější  "sovičková" mi jaksi po třech letech odchází, a protože jdu do výměny tak to bude o to větší výzva..

Když budete mít chuť můžete se přidat! 

I malý krok, může pomoci k naplnění velkého cíle...

čtvrtek 9. července 2015

V batohu je taška, v tašce kapsa, v kapse ... ???

Po delší době jsem šila tašku. A šití jsem si moc užila :-) Byla to příjemná práce, kterou mi usnadňovaly naprosto jasné pokyny budoucí majitelky. Před časem jsem totiž šila tašku pro její dceru, která měla naopak požadavek jediný - aby se jí do tašky vešel dokument velikosti A4 :-)

Kamarádky maminka si přála, aby taška byla spíše tmavší, nebyla silně vypolstrovaná, a aby jí bylo možné složit a zasunout do báglu. A především měla mít v horní části tašky všitou vnitřní kapsu, to proto, aby nezbytné drobnosti typu mobil, klíče, peníze, byly hned při ruce.

Před šitím ráda  zkouším kombinovat barvy a vzory látek budoucího výrobku a zároveň si představuji, zda a jak bude k budoucímu majiteli/lce pasovat. V tomto případě jsem zvažovala, která kombinace by se hodila pro výraznou energickou dámu (v tom nejlepším slova smyslu) drobné postavy, která však svojí rázností vyniká více než někdo svými dvěma metry :o) Jak dopadl výsledek mé snahy můžete posoudit níže...

Vychytávky pro příště:
- zip vsadit trochu hlouběji
- dát si pozor, abych neotočila látku na vnitřní kapsičku

Čas zpracování: cca. 5 hodin

Použitý materiál: bavlněná látka, černý polyester, spirálový zip 30 cm, vliselin



Taška je ušitá v černo - cihlovo - kostkované kombinaci. Přední kapsy jsou vyztužené vliselinem, stejně jako vnitřní i vnější části tašky. Díky tomu je taška přece jen trochu zpevněná, současně se však dá bez problému srolovat a vložit do zavazadla. 

Vnitřek tašky obsahuje onu požadovanou (a co si budeme povídat i velmi praktickou) kapsičku + dvě kapsy, které jsou šité stejně jako ty na vnější části tašky. Výjimečně jsem použila i na vnitřek tašky stejnou látku jako na vnějšek, nicméně díky kontrastním barvám se majitelka nemusí bát, že by je přehlédla :-)


Taška se líbila a dokonce jsem dostala tip, jak ušít podobný exponát, který by se dal použít např. při návštěvě letních festivalů, kin... jako "podsedátko" :-) Tak třeba příště!

Hezké dny mějte :-)




neděle 5. července 2015

První letošní

Dnes mi zazvonil budík v 5:45 hodin. Důvodů, proč v neděli ráno vstávat v takhle časnou hodinu může být několik. Můj se jmenoval -  borůvky. Po třech letech jsou u nás v lesích konečně zase borůvky (místně nazývané "borovky"). V předchozích sezónách totiž  buď keříčky špatně odkvetly nebo květy spálil mráz. Jakmile jsem se o tom dozvěděla, bylo mi jasné, že se má sběračská vášeň  přihlásí o slovo.

S dvoulitrovou konvičkou jsme se společně s kamarádkou a její maminkou vypravily do míst, kde jsem jako dítě sbírala borůvky. Chodívali jsme na ně každé léto. Měla jsem a mám ráda modré ruce (znamení, že jsme opravdu sbírali poctivě :-), pusy, borůvkové knedlíky, koláč.... Dnes navíc oceňuji klid a blízkost přírody, kterou mi les dává.

Výsledek dnešní výpravy není nijak závratný - každá z nás nasbírala půl litru (borůvky ještě potřebují trochu sluníčka na dozrání). Nesmím však opomenout další benefity, které naše výprava přinesla :o)  užily jsme si lesa, později i sluníčka, kamarádčina maminka po roce klekla na své léčené koleno a ještě ke všemu jsme mohly být na sebe hrdé, že jsme dokázaly v neděli ráno vstát tak brzy! 

Přeji vám krásné letní dny....:-)



úterý 30. června 2015

Skandálně krátké

mi připadá období, kdy se dny prodlužují, doba dovolené nebo také délka této šatovky (ani ne tak při chůzi, ale při sedu). Mám ji už několik let, je to vlastně můj druhý šicí pokus a nosím ji ráda. Na rozdíl od svých předchůdkyň nemá zapínání na zip či knoflíky. Tehdy jsem se zipu bála jako čert kříže :o)

 Je také trochu volnější, což mi vyhovuje v zimě, kdy se pod ní navleču do roláku. Celoročně ji doplňuji černými teplými punčocháčemi. Jak jste si možná mohly všimnout, ty patří k mým stálicím v šatníku. Důvodem není ani tak záliba v černé barvě, ale skutečnost, že v naší práci máme téměř po celý rok chladno. Pracuji ve starém, kamenném domě s okny v přízemí, kam sluníčko téměř nepřijde. Pravda, pár dnů v roce je to prima, ale ty ostatní.... tak v těch s radostí vytahuji moji zásobu punčocháčů :-) Někdy si připadám trochu nepatřičně, když kráčím po ulici, kde chodí ostatní v tenkých silonkách, ale já vím své :o) a pro úplnost dodávám -  na převlékání outfitů jsem líná....

Šatovka je šitá z mého oblíbeného manžestru (ideální látka na model do zaměstnání). Má dvě jednovýpůstkové kapsy, na které jsem opravdu hrdá! A do sekce "z archivu" ji nezařazuji proto, že jsem ji nedávno trochu vylepšila krémovou krajkou. 

Vychytávky pro příště: přes hrudník bych udělala trochu větší záševky

Čas zpracování: to už si nepamatuji, ale bylo to několik hodin

Použitý materiál: manžestr, podšívkovina, krajka, nitě



Střih šatovky je mírně do áčka, čerpáno z jedné staré Burdy. Přední i zadní díl se skládá ze dvou částí, pričežm spodní část šatovky jsem pro oživení udělala z napříč položeného manšestru - na světle mají oba díly odlišnou barvu.

Detail kapsy - s tím mi tehdy pomáhala jedna zkušená známá. Krajka je přišitá v ruce. Původní s ní nebylo počítáno, což je zjevné také ze strojově udělané záložky.

pátek 26. června 2015

Zelená výměna - díl druhý




Před časem jsem psala o akci "zelená výměna", které jsem se poprvé účastnila. Současně jsem líčila radost, kterou mi udělaly zaslané bylinky a dárečky od Jitky. O to více jsem cítila odpovědnost za to, aby zaslání kytiček a dárečků z mé strany proběhlo také hladce a udělalo radost. 

Nakonec však musím sebekriticky přiznat, že můj balíček zas tolik radosti neudělal, jelikož dorazil Jance v dost dezolátním stavu (hlína rozsypaná, dárky rozmočené, kytičky poničené).  V praxi se totiž potvrdilo staré známé úsloví - "kde je člověk, tam je chyba...". A tady byla chyba na obou stranách. Jak na straně České pošty, která se k balíčku zachovala ne úplně profesionálně. Tak na mé - nechala jsem se totiž ukolébat tím, že mi balíček od Jitky dorazil v naprostém pořádku a já tak byla méně obezřetná při jeho balení. Nakonec mi to nedalo (nemám ráda nedotažené věci a hlavně mě  mrzelo, jak výměna z mé strany dopadla) a o dva týdny později jsem Jance zaslala ještě jeden malý balíček jako odškodnění. Ten už naštěstí dorazil v naprostém pořádku :-)

A co že jsem to vlastně posílala? V prvním balíčku byly cibulky sněženek a několik lístečků fialek a rozkvetlá růžová fialka. Jako dárek jsem vyrobila kosmetičkou tašku podle Mariny Quilt, únor 2015. A pro radost jsem přidala ještě malý balíček koření od Antonína, které je mé oblíbené. 

Tašku jsem šila tak, že jsem k zipu přišla jak vnitřní tak vnější látku. Nemusela jsem sice přišívat vnitřní díl k vnějšímu, sešití boků mi to však "vynahradilo".  Na závěr jsem zjistila, že je taška téměř nevyžehlitelná, takže putovala do světa v trochu zmačkané formě. Celkově jsem z ní nakonec měla radost :-)


V druhém balíčku se skrývaly opět lístečky fialek a cestovní polštářek, který jsem šila podle knihy "Šijeme ze zbytků látek", o které jsem psala tady.


Cestovní polštářek - z jedné strany puntíky, z druhé trpaslíci. Po straně sešíván stehy, za které by se nemusel stydět ani doktor Cvach :-( Trochu jsem se bála, aby se mi podařilo polštářek pořádně vycpat, tak jsem ponechala poněkud větší otvor. Později jsem se pro  změnu strachovala, aby stehy udržely tlak vycpávky a tak jsem šila dvojitou nití. Věřím, že i tak bude polštářek sloužit jak má!




Vychytávky pro příště: kosmetická taška - vrchní látku podžehlit vliselinem, zkusit šít oba díly samostatně,  polštářek - ponechat menší otvor na vycpání s decentnějším sešitím

Čas zpracování: taška cca. 2,5 hodiny, polštářek 1,5 hodiny (nejvíce času zabralo najít poklici vhodné velikosti :o)

Použitý materiál: taška - bavlněná látka, spirálový zip, ronopast,  polštářek - bavlněná látka, vatelín


pátek 19. června 2015

Až se zima zeptá




Tuto větu jsem jako dítě či pubertální slečna slyšela z úst mého taťky mnohokrát. Nejčastěji tehdy když jsem skládala valníky dříví, potom když jsem je rovnala ve sklepě a do třetice, když se dávalo do kamen (to už znělo veseleji - přece jen - byli jsme připraveni, když se zima zeptala :-)

O víkendu jsem ji mimoděk sama také vyslovila a to v souvislosti se sběrem květů černého bezu. Letos jsem se na něj chystala tak trochu jako chudý král do boje a také to podle toho dopadlo (dostihl mě déšť a já natrhané květy chránila košilí). Kvetoucí bez mám moc ráda, stejně jako jahody, vůni sena, prodlužující se dny či bzukot včel v koruně lípy - jsou to pro mě příznaky blížícího se léta. Období které mám ze všeho nejraději!

Ale zpátky k bezu :o) Z květů vyrábím šťávu a také je suším. V letošní zimě mi opravdu hodně pomohly v boji proti kašli.V praxi to vypadá tak, že mi stojí na lince armáda sklenic naplněná šťávou a při příchodu do bytu mě vítá kromě muže (pokud je doma dříve) také vůně sušícího se bezu. A já vím, že až se zima zeptá, co že jsem to dělala v létě, můžu jí s klidem odpovědět :o)

Bezu zdar!

neděle 14. června 2015

Skončili jsme jasná zpráva....

Včera jsem byla po delší době navštívit moje milé Jihlavačky. Holky, se kterými jsem prožila krásné čtyři roky na střední škole. Když jsem je uviděla poprvé, tak jsem si říkala, že "to s nimi nemůžu na jednom intru a v jedné škole vydržet..." Tehdy mě děsilo, jak jsme byly každá jiná. O čtyři roky později jsem brečela nad tím, že se naše cesty rozchází.

Jsem moc ráda, že navzdory dálce, odlišnosti našich povah a životních osudů jsme to pořád my! Ta potrhlá čtveřice holek, které spolu žily na 15 m2, strkaly se u jednoho zrcadla, řešily své první lásky a zároveň se měly a mají rády!  A právě slova písničky v názvu dnešního příspěvku, nás včera na chvilku  přenesly ze současnosti o těch třináct let zpátky -  k poslednímu táboráku na internátní zahradě. Krásný večer to byl, díky!

Holky, mě také překvapily opožděným dárkem k narozeninám. Dostala jsem krásný šátek, který bych si při svém konzervativním stylu oblékání asi sama nekoupila, o to víc se mi ale líbí a už se těším až si ho vezmu k mému úlovku.  

Šátek na modelce (byť ne s ideálním vzorkem sukně) a detail šátku


A kromě šátku se v dárkové taštičce skrývala také kniha od Debbie Shore "Šijeme ze zbytků látek". Po jejím prohlédnutí jsem došla k závěru, že na léto je ideální. Jsou v ní jednoduché projekty, které člověk může stihnout za letní večer. Přece jen světlo a teplo láká od stroje ven :-) Z druhé strany - bez stroje to také není ono :-) A hlavně - trochu vyvětrám moji zbytkárnu :o)



 Přeji vám hezké letní dny!


pátek 5. června 2015

Úlovek

Před dvěma týdny jsem byla pracovně v Brně, kde mě kolegyně zlákala k návštěvě sekáče. Ne, že bych v sekáčích nenakupovala ráda. Naopak. Jen mám pocit, že všichni okolo mne si z něj odnáší ty nej úlovky, a že mně tahle disciplína nejde....

Tentokrát to však bylo jinak! Hned jak jsem ji uviděla, věděla jsem, že je MOJE! Ještě trochu napětí v kabince, to abych ji přetáhla přes hrudník. Jupí! Je mi jak ulitá! Kdo nebo co? Krásná šatovka za neuvěřitelných 49 Kč! Můj kauf roku :o)

A ještě jedna věc mě těší - že si několik lidí myslelo, že jsem si je sama ušila :-) Nápad to není špatný.... tak uvidíme!


Módní molo v hale :-)

sobota 30. května 2015

Taška pro Jitku

Každý z nás pravděpodobně jednou za čas narazí na informaci o tom, jaká je dnešní společnost, doba, mládež (dosaďte si svoje :-)) hrozná, rychlá, lhostejná..... Sama mám, hlavně díky mé práci, zprostředkovanou zkušenost, že svět opravdu občas nefunguje, jak by si člověk přál. Že vztahy mezi lidmi jsou často narušené a také že dokud člověk neřeší v rodině majetek, často neví, koho v té rodině má.... 

O to je má radost větší, když zjistím, že něco funguje :-) nebo když mohu někomu udělat radost či někdo udělá radost mně. Když některý člověk udělá víc než musí... a nebo něco udělá aniž by musel. A někdy mě zážitek podobného rázu úplně dostane :o)

Toto se podařilo Jitce ze zelené výměny, která probíhala díky Světlušce. Naprosto mě totiž dostala milou komunikací, ochotou, vstřícností a širokou nabídkou bylinek. Původně jsem si totiž přála hlavně levanduli nebo nějakou jinou bylinku. A následně jsem očekávala nabídku bylinky :-) a ona to byla úplná bylinková smršť :-) a navrch ještě příslib sušené saturejky. 

Na to nešlo reagovat jinak než radost, kterou mi udělala, oplatit :-) A tak vznikla tahle taška. Úplně obyčejná "nákupka" pro jednu neobyčejně milou bytost, která uměla potěšit  pár písmenky :-)

Přeji vám, milé čtenářky, ale i sobě :o), abychom mohly zažívat drobné radosti, milá překvapení a také, abychom to dobré uměly posílat dál! Třeba úsměvem, slovem, gestem....není nutné kvůli tomu šít nákupní tašku :-) 


Vychytávky pro příště:
- horní okraj tašky zpevnit vliselinem - lépe by se prošíval

Čas zpracování: cca. 2 hodiny (a kdybych si špatně nesesadila díly tašky dohromady tak by to bylo méně)

Použitý materiál: látku na vnitřní i vnější část tašky, látku na popruhy, druky, vliselin

Taška je přes rameno - popruh má zpevněný vliselinem. Kromě delších uch je vybavena také páskem na přepnutí tašky. To pro případ, že by hrozilo její přeplnění :-)



neděle 24. května 2015

Zelená výměna - díl první

Před časem jsem díky Ajčině blogu zjistila, že se u Světlušky pořádá zelená výměna. A protože mám kytičky ráda (byť moje možnosti jejich pěstování jsou díky bydlení v paneláku omezené) a chtěla jsem vyzkoušet něco nového, rozhodla jsem se, že se do ní zapojím. 

Podstatou výměny bylo nejprve uvést své přání - tedy jakou kytičku bychom si přály. Když předem stanovený čas "pro přání" uplynul, bylo na nás, abychom přišly se svojí nabídkou a následně se "spárovaly". Další úkol spočíval v tom, abychom se domluvily na předání kytiček a dárečků. Podmínkou totiž bylo zaslání nejen kytiček, ale také dárku s květinovou tématikou. 

Jelikož jsem si přála bylinky, stala se mojí "dodavatelkou" přání Jitka. A já jsem zas dárkyní pro Janku, která se již po příštím víkendu také dočká :-) Jen doufám, že Česká pošta zafunguje lépe, než tomu bylo při zasílání balíčku od Jitky. Kdybych totiž od Jitky neměla odkaz, na kterém jsem mohla sledovat putování zásilky, tak by ke mně bylinky ani dárečky patrně nedorazily dodnes  :-(

Po předchozí velmi milé komunikaci mi na začátku května Jitka zaslala balíček, ve kterém jsem našla nejen bylinky, ale také moc hezké dárečky :-) Posuďte sami.

Jehelníček je již plně zapojen do procesu :-) a svícínek na svoji premiéru čeká :-)


Z bylinek ke mně doputovala levandule, meduňka, pažitka, šalvěj, tymián a saturejka. Bohužel, saturejka a posléze i tymián cestu a následnou aklimatizaci nepřežili :-( Ostatním bylinkám se naštěstí daří dobře!

Duo levandule a šalvěj. Obě moc hezky povyrostly a zadaptovaly se :-)


A další přichází na řadu :-) meduňka a pažitka - obě foceny  před "sklizní"

A to není vše - bylinky byly dané do těchto dóz, které jsem nakonec jako obaly na květináč nepoužila (nemám tu správnou velikost), nicméně už teď s nimi mám své plány, jejichž realizace se časem objeví tady na blogu :-)

Obaly jsou moc krásné! A u všech dárků oceňuji, že je na nich poznat šikovná ruka dárkyně. O to větší radost dělají :-)


Zkrátka radost byla veliká. Jitu, moc díky!!!