Skandálně krátké

mi připadá období, kdy se dny prodlužují, doba dovolené nebo také délka této šatovky (ani ne tak při chůzi, ale při sedu). Mám ji už několik let, je to vlastně můj druhý šicí pokus a nosím ji ráda. Na rozdíl od svých předchůdkyň nemá zapínání na zip či knoflíky. Tehdy jsem se zipu bála jako čert kříže :o)

 Je také trochu volnější, což mi vyhovuje v zimě, kdy se pod ní navleču do roláku. Celoročně ji doplňuji černými teplými punčocháčemi. Jak jste si možná mohly všimnout, ty patří k mým stálicím v šatníku. Důvodem není ani tak záliba v černé barvě, ale skutečnost, že v naší práci máme téměř po celý rok chladno. Pracuji ve starém, kamenném domě s okny v přízemí, kam sluníčko téměř nepřijde. Pravda, pár dnů v roce je to prima, ale ty ostatní.... tak v těch s radostí vytahuji moji zásobu punčocháčů :-) Někdy si připadám trochu nepatřičně, když kráčím po ulici, kde chodí ostatní v tenkých silonkách, ale já vím své :o) a pro úplnost dodávám -  na převlékání outfitů jsem líná....

Šatovka je šitá z mého oblíbeného manžestru (ideální látka na model do zaměstnání). Má dvě jednovýpůstkové kapsy, na které jsem opravdu hrdá! A do sekce "z archivu" ji nezařazuji proto, že jsem ji nedávno trochu vylepšila krémovou krajkou. 

Vychytávky pro příště: přes hrudník bych udělala trochu větší záševky

Čas zpracování: to už si nepamatuji, ale bylo to několik hodin

Použitý materiál: manžestr, podšívkovina, krajka, nitě

Střih šatovky je mírně do áčka, čerpáno z jedné staré Burdy. Přední i zadní díl se skládá ze dvou částí, pričežm spodní část šatovky jsem pro oživení udělala z napříč položeného manšestru - na světle mají oba díly odlišnou barvu.

Detail kapsy - s tím mi tehdy pomáhala jedna zkušená známá. Krajka je přišitá v ruce. Původní s ní nebylo počítáno, což je zjevné také ze strojově udělané záložky.

Zelená výměna - díl druhý

Před časem jsem psala o akci "zelená výměna", které jsem se poprvé účastnila. Současně jsem líčila radost, kterou mi udělaly zaslané bylinky a dárečky od Jitky. O to více jsem cítila odpovědnost za to, aby zaslání kytiček a dárečků z mé strany proběhlo také hladce a udělalo radost. 

Nakonec však musím sebekriticky přiznat, že můj balíček zas tolik radosti neudělal, jelikož dorazil Jance v dost dezolátním stavu (hlína rozsypaná, dárky rozmočené, kytičky poničené).  V praxi se totiž potvrdilo staré známé úsloví - "kde je člověk, tam je chyba...". A tady byla chyba na obou stranách. Jak na straně České pošty, která se k balíčku zachovala ne úplně profesionálně. Tak na mé - nechala jsem se totiž ukolébat tím, že mi balíček od Jitky dorazil v naprostém pořádku a já tak byla méně obezřetná při jeho balení. Nakonec mi to nedalo (nemám ráda nedotažené věci a hlavně mě  mrzelo, jak výměna z mé strany dopadla) a o dva týdny později jsem Jance zaslala ještě jeden malý balíček jako odškodnění. Ten už naštěstí dorazil v naprostém pořádku :-)

A co že jsem to vlastně posílala? V prvním balíčku byly cibulky sněženek a několik lístečků fialek a rozkvetlá růžová fialka. Jako dárek jsem vyrobila kosmetičkou tašku podle Mariny Quilt, únor 2015. A pro radost jsem přidala ještě malý balíček koření od Antonína, které je mé oblíbené. 

Tašku jsem šila tak, že jsem k zipu přišla jak vnitřní tak vnější látku. Nemusela jsem sice přišívat vnitřní díl k vnějšímu, sešití boků mi to však "vynahradilo".  Na závěr jsem zjistila, že je taška téměř nevyžehlitelná, takže putovala do světa v trochu zmačkané formě. Celkově jsem z ní nakonec měla radost :-)

V druhém balíčku se skrývaly opět lístečky fialek a cestovní polštářek, který jsem šila podle knihy "Šijeme ze zbytků látek", o které jsem psala tady.

Cestovní polštářek - z jedné strany puntíky, z druhé trpaslíci. Po straně sešíván stehy, za které by se nemusel stydět ani doktor Cvach :-( Trochu jsem se bála, aby se mi podařilo polštářek pořádně vycpat, tak jsem ponechala poněkud větší otvor. Později jsem se pro  změnu strachovala, aby stehy udržely tlak vycpávky a tak jsem šila dvojitou nití. Věřím, že i tak bude polštářek sloužit jak má!

Vychytávky pro příště: kosmetická taška - vrchní látku podžehlit vliselinem, zkusit šít oba díly samostatně,  polštářek - ponechat menší otvor na vycpání s decentnějším sešitím

Čas zpracování: taška cca. 2,5 hodiny, polštářek 1,5 hodiny (nejvíce času zabralo najít poklici vhodné velikosti :o)

Použitý materiál: taška - bavlněná látka, spirálový zip, ronopast,  polštářek - bavlněná látka, vatelín

Až se zima zeptá

Tuto větu jsem jako dítě či pubertální slečna slyšela z úst mého taťky mnohokrát. Nejčastěji tehdy když jsem skládala valníky dříví, potom když jsem je rovnala ve sklepě a do třetice, když se dávalo do kamen (to už znělo veseleji - přece jen - byli jsme připraveni, když se zima zeptala :-)

O víkendu jsem ji mimoděk sama také vyslovila a to v souvislosti se sběrem květů černého bezu. Letos jsem se na něj chystala tak trochu jako chudý král do boje a také to podle toho dopadlo (dostihl mě déšť a já natrhané květy chránila košilí). Kvetoucí bez mám moc ráda, stejně jako jahody, vůni sena, prodlužující se dny či bzukot včel v koruně lípy - jsou to pro mě příznaky blížícího se léta. Období které mám ze všeho nejraději!

Ale zpátky k bezu :o) Z květů vyrábím šťávu a také je suším. V letošní zimě mi opravdu hodně pomohly v boji proti kašli.V praxi to vypadá tak, že mi stojí na lince armáda sklenic naplněná šťávou a při příchodu do bytu mě vítá kromě muže (pokud je doma dříve) také vůně sušícího se bezu. A já vím, že až se zima zeptá, co že jsem to dělala v létě, můžu jí s klidem odpovědět :o)

Bezu zdar!

Skončili jsme jasná zpráva....

Včera jsem byla po delší době navštívit moje milé Jihlavačky. Holky, se kterými jsem prožila krásné čtyři roky na střední škole. Když jsem je uviděla poprvé, tak jsem si říkala, že "to s nimi nemůžu na jednom intru a v jedné škole vydržet..." Tehdy mě děsilo, jak jsme byly každá jiná. O čtyři roky později jsem brečela nad tím, že se naše cesty rozchází.

Jsem moc ráda, že navzdory dálce, odlišnosti našich povah a životních osudů jsme to pořád my! Ta potrhlá čtveřice holek, které spolu žily na 15 m2, strkaly se u jednoho zrcadla, řešily své první lásky a zároveň se měly a mají rády!  A právě slova písničky v názvu dnešního příspěvku, nás včera na chvilku  přenesly ze současnosti o těch třináct let zpátky -  k poslednímu táboráku na internátní zahradě. Krásný večer to byl, díky!

Holky, mě také překvapily opožděným dárkem k narozeninám. Dostala jsem krásný šátek, který bych si při svém konzervativním stylu oblékání asi sama nekoupila, o to víc se mi ale líbí a už se těším až si ho vezmu k mému úlovku.  

Šátek na modelce (byť ne s ideálním vzorkem sukně) a detail šátku

A kromě šátku se v dárkové taštičce skrývala také kniha od Debbie Shore "Šijeme ze zbytků látek". Po jejím prohlédnutí jsem došla k závěru, že na léto je ideální. Jsou v ní jednoduché projekty, které člověk může stihnout za letní večer. Přece jen světlo a teplo láká od stroje ven :-) Z druhé strany - bez stroje to také není ono :-) A hlavně - trochu vyvětrám moji zbytkárnu :o)

 Přeji vám hezké letní dny!

Úlovek

Před dvěma týdny jsem byla pracovně v Brně, kde mě kolegyně zlákala k návštěvě sekáče. Ne, že bych v sekáčích nenakupovala ráda. Naopak. Jen mám pocit, že všichni okolo mne si z něj odnáší ty nej úlovky, a že mně tahle disciplína nejde....

Tentokrát to však bylo jinak! Hned jak jsem ji uviděla, věděla jsem, že je MOJE! Ještě trochu napětí v kabince, to abych ji přetáhla přes hrudník. Jupí! Je mi jak ulitá! Kdo nebo co? Krásná šatovka za neuvěřitelných 49 Kč! Můj kauf roku :o)

A ještě jedna věc mě těší - že si několik lidí myslelo, že jsem si je sama ušila :-) Nápad to není špatný.... tak uvidíme!

Módní molo v hale :-)