...přesně takto znělo zadání písemné maturity z češtiny na téma charakteristika města. A já si ho vybrala. Proč? Odpověď je jasná - Telč je moje srdcová záležitost. Můj čas malin nezralých :-) moje nádherné čtyři roky! Myslím, že lépe než to vystihl F. Kožík ve své knize "Jezerní růže", by se mi můj vztah k ní vylíčit nepodařilo.
"... Jak by se mi nezastavil dech,
když zaslechnu odraz kroku na podloubí,
a když zas jednou po letech,
jsem v tom městě mládí, ve známých zdech.
Jak by se mi nezastavil dech!"
Do Telče se vracím nejen ve vzpomínkách, ale také fyzicky. Obvykle za účelem nějakého milého setkání. A ne jinak tomu bylo i na sklonku letošních prázdnin. Setkala jsem se se svojí milou němčinářkou ze střední. Jednou z učitelek s velkým U! A bylo to moc prima! Už se těším zas napřesrok :-) Jediné co mě mrzelo, bylo nestihnutí výstavy Jany z lesa. Tak snad příště!
A proč se k Telči vracím? Kdykoliv si totiž vzpomenu na letní atmosféru telečského náměstí tak cítím pohodu, klid a prázdniny! A tak jsem vám ji chtěla na prahu podzimního, času dát také trochu ochutnat :-)
Zároveň cítím, že se sluší vysvětlit můj poměrně velký blogový výpadek. Nebyl způsoben nemocí, úrazem ani žádnou jinou negativní záležitostí. Naopak! Během posledních týdnů se seběhlo několik opravdu velkých změn v mém životě. Potvrdilo se tak mé životní pravidlo - dlouho se neděje nic a pak to jsou rychlovky. A to se právě stalo a díky Bohu se jedná o věci pozitivní! Jen je toho teď najednou moc a tak šel blog na chvíli stranou. Snad se vrátím zpět a také vám dám postupně do těch změn nahlédnout :-)
Jeden z nejznámějších pohledů na náměstí |