čtvrtek 26. května 2016

Rozsudek

Anonymizovaná verze (proto ten "výkus" vlevo nahoře).

byl vynesen! Od včera ho máme s doložkou právní moci. Jupíí! Radost velká, úleva obrovská... Teď už je Myška naše i právně :-)

Když byl na podzim vynesen první rozsudek, pamatuji si, jak mě skoro mrazilo. Přece jen - byla jsem poprvé účastníkem soudního řízení. Sice jsem v práci četla řadu rozsudků, ale tenhle byl NÁŠ  a o NÁS. I tehdy byla velká radost - bez rozsudku by nám Myšku nevydali. Současně se však s radostí snoubila obava, nervozita z toho, co přijde. Moc jsme se na Myšku těšili, opravdu moc :-). Současně těch změn bylo hodně najednou. V neposlední řadě - Myška nebyla v té době právně volná. To fakticky znamenalo, že až do uplynutí lhůty, kterou měla její rodina na rozmyšlenou, jsme byli vystaveni riziku, že bychom Myšku museli vracet, kdyby... 

Nechci tvrdit, že jsem každou hodinu vyhlížela konec této lhůty. To ani nešlo. Bylo nutné se dostat do nové role, zvládnout péči o miminko, řešit Myščinu deprivaci. I tak jsme však s mužem byli vděční za každý den, týden, který nás přibližoval k jejímu konci. Dočkali jsme se! Když jsme volala na úřad, aby si to potvrdila, tak se mi klepala kolena. Uff. 

Několikrát jsme si vyslechli, že "bych do toho rizika nešel/nešla". Naprosto chápu! Také jsme to tak měli původně nastaveno. Jenže - roky běží, bioděťátko nepřichází, do toho nový občanský zákoník, který proces adopce zkomplikoval. A tak jsme se nakonec rozhodli jít do rizika. A vyplatilo se! Díky naší toleranci jsme se dočkali dříve a získali malé mimi.  Podle nového občana je totiž dítě nejdříve právně volné ve 4,5 měsících. Předpokladem však je, že VŠICHNI (rodiče, úřad, soud) spolupracují, což rozhodně není samozřejmostí, spíš výjimkou. Útěchou nám bylo, že i kdybychom Myšku měli vracet, zažila na rozdíl od ústavu individuální péči a teplo domova.

A jak to bylo teď? Když jsem si četla druhý rozsudek, seděla jsem na gauči, dívala se na spokojenou Myšku a cítila, že máme kus cesty za sebou. A mnohem, mnohem delší před sebou. A jak říkala paní soudkyně - nemáme si chodit za 18 let stěžovat :-) V tuto chvíli je soudní maraton za námi. Myščina minulost je právně uzavřena. Pro nás však nekončí, Naopak -  Myščin život před námi je její součástí, se kterou budeme pracovat všichni tři celý život ( časem možná čtyři, máme totiž podanou žádost o druhé děťátko). Víme, že to možná nebude vždy jednoduché, že pravda je v lidských vztazích důležitá, a že to bude ještě velký kus cesty. Věříme však, že tu naši společnou cestu  s Boží pomocí zvládneme!

12 komentářů:

  1. Gratuluju k rozsudku! :-) Věřím, že to musí být ohromná úleva, že už je právně vše v pořádku. Kolik vlastně Myšce bylo, když se k vám dostala?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hraboško, moc díky! Úleva to rozhodně je :-) Když jsme si Myšku poprvé chovali, tak jí byly dva měsíce, bohužel to ale ještě měsíc trvalo, než jsme si ji dovezli (čekali jsme na rozhodnutí soudu). Aspoň že jsme ji mohli v tom mezidobí navštěvovat. I tak se k nám dostala na současné legislativní poměry opravdu jako malé mimi. A maličkatá skutečně byla, zato teď je z ní slečna :o)

      Vymazat
  2. Ahoj Petruško, moc gratuluji k rozsudku. Užívejte si s Myškou krásné jaro. Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituško, moc díky! Jsi zlatá :o) Také přeji krásné jaro, opatruj se, pa pa

      Vymazat
  3. Peti, moc moc Vám gratuluju, je to úžasná zpráva!!! Určitě to muselo být náročné, když jsou tam ty lhůty... Budu Vám držet pěsti i s druhým děťátkem... Ať Vám Myška dělá hodně radosti... Měj se krásně... Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru, jsi moc hodná! Díky za podporu :-) Náročné to bylo, ale šli bychom do toho zas a věříme, že se dočkáme druhátka. Určitě si však počkáme, přece jen jsme již posuzováni jako druhožadatelé, kteří si na to druhé musí počkat déle. Přednost mají bezdětné páry, což je logické. Tak uvidíme. Rozhodně je čekání na druhý telefon díky Myšce výrazně snadnější. Veru, měj se moc hezky, přeji Ti krásné téměř letní dny!

      Vymazat
  4. Petul, moc gratuluju (myslela jsem si předtím, že už je to hotová věc). Díky za otevřenost, s jakou popisuješ radosti i strasti, moc mi to pomáhá při komunikaci s kamarády, kteří tak otevření nejsou. Přeju hodně zdraví celý rodince! Pěkný víkend. K

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kači, moc díky! Ani nevíš, jak bych byla ráda, kdyby stačil jen jeden soud. Nejtěžší však byly ty lhůty, které přinášely tolik nejistoty... Musím říct, že jsem opravdu ráda, že ty moje výplody jsou někomu k užitku :-) Přeji Ti/vám hezké dny nadcházejícího léta. Jen jsi mi v jednom svém příspěvku (koláč s rebarborou) připomněla, že slunovrat se blíží... Takže užívejte dlouhých dní, sluníčka a tepla:o)

      Vymazat
  5. Moc moc gratuluji, držet rozsudek v ruce je opravdu obrovská úleva. Také jsme si Ptáče přivezli hodně malinké v době, kdy ještě nebylo právně volné. A bylo to přesně jak píšeš, konečně jsme byli máma a táta a na možný špatný konec jsme se snažili nemyslet ... i když, obćas to ve mně zahlodalo. Soud jsme měli rok a 4 dny od příchodu Ptáčete domů. Před měsícem jsme slavili druhé přivezeniny, tak rychle to utíká.
    Přeji vám všem jen šťastné společné dny :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitu, máš pravdu strašně to letí! Musela jsem se usmát, když jsi psala o přivezeninách, my chceme slavit přineseniny :o) I když přivezeniny by byly přesnější. Jsem moc ráda, že i vám to klaplo a Ptáče u vás zůstalo. A musím říct, že jsem dost naštvaná na autory, kteří tvořili část nového občana týkající se adopcí. Asi neví, jak funguje realita. Ach jo. Přeji vám krásné dny a užívejte si nadcházející léto :-)

      Vymazat
  6. Velká gratulace....nádherný článeček. Přeji radost. Věrka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář a návštěvu u mě :-)