sobota 31. prosince 2016

PF 2017



Pomalu končí rok 2016 a ten další nám klepe na dveře. Většina lidí uvažuje, jaký ten rok pro ně byl, co přinesl, odnesl... S velkým vděkem mohu říci, že byl víc než dobrý. Řekla bych takový - stabilizační :-) Po veliké životní změně, která s příchodem Myšky nastala na podzim loňského roku, přišly dny, týdny a měsíce usazování se v nových rolích. Některé chvíle byly náročné, mnohé radostné (a těch bylo víc!), Jsme o rok dál a já děkuji Bohu za moje dva nejdražší lidičky, za rodinu a přátele. A také za zdraví, které vůbec není samozřejmostí. 

Ze srdce vám přeji, aby ten příští rok byl pro Vás rokem dobrým, aby byl bohatý na radost, lásku, nechybělo v něm  pevné zdraví a splněná přání!

Křížulka ♥

pondělí 12. prosince 2016

Nákupní sáčky


Před rokem jsem  v prvním příspěvku o Myšce psala, že se téměř vůbec nedostanu k šití. Jedna z čtenářek mě tehdy ujistila, že se k šití vrátím jen co se to "utřepe". A měla pravdu :-) Mám pocit, že ten čas přišel. K šití se teď dostávám po malých chvilkách, ale i ty se počítají! A že zatím jedu na sáčkové vlně, tak to to vůbec nevadí :-)

Už delší dobu mě štvalo, kolik igelitových pytlíků přinesu z jednoho nákupu, zejména když nakupuji ovoce a zeleninu. A to podotýkám, že i tak jsem se snažila cenovky lepit na nezabalené banány, papriky apod. Začala jsem přemýšlet, jak počet igeliťáku snížit a napadlo mě ušít si nákupní sáčky. Ještě jsem váhala nad materiálem, ze kterých bych je šila. Než jsem došla k nějakému konkrétnímu závěru nakopl mě příspěvek od Evulekotule a jako taková třešnička byly posty od  Zuzky z Bagme.

A protože jsem měla doma zbytek záclonoviny z Ikey a zároveň dostala starou záclonu od naší rodinné přítelkyně, pustila jsem se do díla. Sáčky se šily celkem hezky. Všechny jsou na stahování, jen způsob průvleku se liší.

U těchto sáčků jsem pod horní okraj udělala dvě dírky, které jsem ručně obšila podkovičkovým stehem. A teprve poté jsem vytvářela tunýlek. 


U některých sáčků jsem tkaloun našila přes šev nebo všila do švu. Sice člověk k jejich stažení potřebuje obě ruce, funkci ale plní a to je hlavní :-)

Poprvé jsem do nich kupovala ovoce a zeleninu u naší paní zelinářky, která dojíždí k nám na sídliště. Ona ani její muž okem nemrkli a v pohodě netradiční zabalení zeleniny a ovoce akceptovali. O to více jsem byla zvědavá na reakci prodavačů v naší Bille, kam chodím nakupovat. Při prvním nákupu jsem byla docela napnutá, ale pan prodavač byl v pohodě, pouze uvedl, že ani nevěděl, že taková "vrecka majú". A i při dalších nákupech nenastal problém.

Kromě snížení počtů igelitových sáčků shledávám jako další výhodu fakt, že mohu zeleninu i ovoce bez obav uložit do ledničky přímo v "nákupních" záclonových sáčcích. Vím, že krásně dýchají a zelenina ani ovoce neplesniví. Tím nechci říct, že igelitové sáčky z naší domácnosti zmizely - to ne. Rozhodně jsou chvíle, kdy je používám a jsem za ně vděčná (naposledy při mé čtvrteční večerní cestě domů MHD s rozjíždějící se střevní virózou), jen se snažím jejich počet udržet v přiměřené míře.

sobota 3. prosince 2016

Adventně

Letošní adventní věnec. Tentokrát ze smrkových větviček (vloni borové). Smrk byl lepší volba. Mám z něj radost!

Advent u nás letos začal ve znamení nemocí. Tím se také zpozdila výroba adventního kalendáře (to aby jeden začal už v létě :o) a de facto i psaní tohoto příspěvku. Letošní advent i Vánoce budou druhé, které prožijeme ve třech! Oproti loňskému miminku máme doma velkou slečnu. O to víc se těším, že ty letošní Vánoce budou zas o trošku více intezívnější (i když nejintenzivnější bude naše snaha, aby dítě i stromek přežili bez úhony :-)

Už od podzimu jsem přemýšlela, jak pojmu výrobu adventního kalendáře. Říkala jsem si, že bych ho chtěla ušít tak, aby mohl sloužit i do budoucna. Zároveň jsem si vnitřně přikázala, že musí být vyroben z látek, které mám ve své syslírně. Původní idea se podobala kapsáři, který by měl na každé kapsičce našitou číslovku. Leč tato idea se díky nemocem a časové tísni jaksi rozplynula. Nakonec jsem se rozhodla pro pytlíčkový systém, který jsem chtěla "někam" zavěsit. Muž nakonec přišel s nápadem koupit síť a na ní pytlíčky rozvěsit. Nápad se mi líbil a to, že kalendář lehce sbalím a síť použijeme do Myščina pokojíčku na vystavování výkresů, tak to už je takový bonus navíc. A jak to naše společné úsilí dopadlo, můžete posoudit sami.

Přeji vám pokojný advent a radost z každého dne!

Velkým tématem byla náplň jednotlivých pytlíčků. Sladkosti u nás totiž moc nevedeme. Myslím, že pravidelná dávka sladkého by Myšku pěkně rozdivočela :-) Když jsem brouzdala při hledání inspirace na internetu, objevila jsem tento leporelový adventní kalendář a bylo jasno :-)

Nasáčkováno! Jednotlivé pytlíčky jsem šila z látky s vánočním motivem, kterou jsem před lety koupila u Mráze - s tím, že se třeba někdy bude hodit. Její čas přišel. Pytlíčky jsou pro letošní rok relativně velké, počítám však s tím, že v dalších letech bude jejich náplň mít větší rozměry. 

Náš síťový adventní kalendář. Myšce se evidentně líbí. Úplně se rozzářila, když ho uviděla poprvé. Síť máme zavěšenou v hale pod knihovnou - poměrně vysoko, aby na něj Myška nedosáhla, i když si přitáhne židli.

Detail sáčku. Horní okraj jsem začistila entlovacími nůžkami, stejně tak konce stužky. Číslovky jsou psané na zubatých kolečkách z plsti

Obsah prvního pytlíčku. Pro Myšku knížečka. Kalendář jsme pojali rodinně, takže v každém pytlíčku budeme mít vzkaz nebo úkol či hádanku i my  dospěláci. Chceme si totiž udělat vzájemně radost :-)